Přemku, v zimě jsme spolu řešili běhání ve sněhu, pojďme se tentokrát zaměřit na běhání v dešti. Jak se do něj správně obléct? Je hlavním cílem zůstat co nejvíc v suchu, nebo je při výběru oblečení důležitější něco jiného?
Úplně v suchu pravděpodobně při sportu nikdy nezůstaneš. Buď tě namočí déšť zvenku, nebo se při běhu uvaříš ve vlastní… šťávě, pardon, páře zevnitř. Teď vážně. Pro mě je proto důležitější tepelný komfort a prodyšnost než snaha za každou cenu všechno neprodyšně uzavřít.
Základem je lehká funkční vrstva, která rychle odvádí vlhkost a nezůstává dlouho mokrá. Podle teploty přidám lehkou větrovku nebo nepromokavou bundu. V dešti je dobré vyběhnout oblečený tak, aby mi první minuty bylo lehce chladno. Když je mi krásně teplo už před domem, většinou jsem se oblékl moc.
A čemu by ses při výběru oblečení do deště naopak vyhnul?
Bavlně. Mokré bavlněné tričko je něco mezi studeným ručníkem a osobním trestem za špatné rozhodnutí.
Kdy podle tebe dává smysl nepromokavá bunda a kdy je naopak zbytečná?
Nepromokavá bunda dává smysl při silném nebo dlouhém dešti, v chladnu, větru, na horách a všude tam, kde by případné prochladnutí mohlo být problém. U pomalého dlouhého běhu nebo trailu má také větší význam než při rychlé městské desítce, kde pár kapek tělu neublíží. Málo se to ví, ale i kůže je nepromokavá.
A co je pro tebe při výběru nepromokavé bundy důležité?
Dnešní běžecké bundy jsou výrazně lehčí a prodyšnější, ale zázraky neumí. Čím intenzivněji běžím, tím víc musí bunda větrat. Proto sleduju nejen nepromokavost, ale hlavně střih, hmotnost, možnost odvětrání a to, jestli ji dokážu snadno sbalit.
Pánská běžecká bunda On Performance Jacket
Pánská běžecká bunda On Performance Jacket
Dámská běžecká bunda On Performance Jacket
Dámská běžecká bunda On Performance Jacket
A co boty? Kdy sáhnout po nepromokavém modelu a kdy je lepší smířit se s mokrými nohami?
Nepromokavé boty dávají smysl hlavně v chladu, mokré trávě, sněhové břečce nebo při klidnějším běhu, kdy se voda dostává do bot postupně. Pomohou udržet nohy déle v teple a suchu.
Do teplého počasí, hlubokých louží nebo na intenzivní běh ale často raději volím klasickou dobře odvětranou botu, ze které voda rychle odteče. Jakmile totiž do nepromokavé boty nateče voda shora, vznikne z ní poměrně drahé akvárium.
Na co dalšího se u bot do mokra zaměřit?
Často beru i v zimě trailovky a mažu nohy vazelínou. Ještě důležitější než membrána je pro mě přilnavost podrážky. Na mokrém asfaltu, kamenech a kořenech chci botu, které můžu věřit. A určitě funkční ponožky, protože puchýře většinou nezajímá, kolik karbonu má člověk pod nohama.
Měníš v dešti i způsob, jakým běžíš? Je potřeba přizpůsobit techniku nebo si na něco konkrétního dávat větší pozor?
Techniku dramaticky nepřestavuju, ale běžím o něco obezřetněji. Lehce zkrátím krok, zvýším frekvenci kroků a snažím se došlapovat blíž pod těžištěm. Díky tomu mám lepší kontrolu a menší šanci, že předvedu neplánovaný skluz hodný krasobruslení.
Největší pozor si dávám na mokré přechody, bílé čáry, dlažební kostky, kovové poklopy, listí, kořeny a dřevěné lávky. V zatáčkách méně nakláním tělo a při sebězích raději trochu uberu.
Také počítám s horší viditelností a delší brzdnou dráhou aut. Reflexní prvky nebo světlo proto nejsou módní doplněk, ale celkem rozumná investice do dalšího běhu.
Běžecká bunda On Weather Jacket Lumos. Je vyrobena z mírně reflexního materiálu, doplněného o reflexní grafické prvky, které výrazně zvyšují bezpečnost za šera a v noci.
Máš nějaké další vychytávky pro běh v dešti, které nejsou na první pohled samozřejmé?
Skvělá je kšiltovka. Neudrží mě v suchu, ale zabrání tomu, aby mi voda tekla přímo do očí. Když se začnou třít stehna, podpaží nebo bradavky, pomůže vazelína či tyčinka proti odírání. Déšť dokáže z nenápadného švu udělat během hodiny velmi osobního nepřítele.
Telefon a další elektroniku dávám do uzavíratelného sáčku, protože „voděodolný“ a „nezničitelný“ nejsou synonyma. Na delší běh si do batohu přibalím suchou vrstvu pro případ zastavení. A pokud běžím za šera, přidám světlo i reflexní prvky.
PŘEMKŮV TIP
Mentálně pomáhá přijmout, že prvních pár minut bude nepříjemných. Jakmile je člověk jednou mokrý, už se situace paradoxně moc nezhoršuje. Pak zbývá jen běžet a tvářit se, že přesně takhle vypadal plán.
A co po doběhu? Když se člověk vrátí promočený, co by měl udělat jako první?
Co nejrychleji sundat mokré oblečení, osušit se a převléct do suchého. Hlavně v chladu nemá smysl ještě dvacet minut postávat před domem a rozebírat Stravu, zatímco tělesná teplota odchází jinam.
Potom doplnit tekutiny, protože i v dešti se člověk potí, a podle délky či náročnosti běhu také sacharidy a bílkoviny. Z bot vyndám stélky, povolím tkaničky a nechám je vyschnout při pokojové teplotě. Nedávám je přímo na rozpálené topení, protože lepidlo a vysoké teploty nejsou kamarádi. Většinou je vycpu papírem nebo novinami až do špiček.
Za hezkého počasí běhá skoro každý. Déšť docela spolehlivě ukazuje, kdo to s tréninkem myslí opravdu vážně!
